|
A jak Hejzlarovi žili a žijí v České republice? Když sem po studiích přijeli jako manželé, žilo Československo špionomanií a čínsko-československé sympatie sebou poslušně klátily podle soubojů ruského medvěda s čínským drakem. Takže - jak také jinak, byli podezřelí pro obě strany, československou i čínskou. A jak nyní vypověděl archiv v Pardubicích, sinolog Hejzlar a jeho žena byli hlídáni a písemně hodnoceni dobrácky se tvářícími kolegy, a aby vůbec nic neušlo, stálo za to i odposlouchávat jejich telefon.
A dnes? I to je málo potěšující. Dnes chodí po ulicích Prahy raději spolu. Nikdo už o nich nepíše pomlouvačná hlášení, zato občas si bojovní mladíci neodpustí drzé výpady a hloupé poznámky vůči "nezvané cizince". Cizince, která už společně se svým mužem tolik udělala pro naši větší vzdělanost a která má navíc české děti a česká vnoučata.
Hejzlarovi mají vzácné poslání. Přiblížit nám stále tajemný a nepochopený obraz Číny. Abychom věděli, že to není jen starý totalitní režim s divokým nástupem kapitalismu, ale nesmírně obrovské teritorium s miliony a miliony osobitých lidí. Čínský malíř prý ctí zásadu, že obraz světa se musí najít mezi podobným a nepodobným. Všechno, co je nepodobné, je klamáním člověka a co je příliš podobné, je vulgární a bez poezie. A tak ti dva už zase nosí v hlavě další knihy. O příbězích starých čínských mistrů, o krajině, o hedvábné cestě, o životě rodiny paní Taj-ťün za japonské války a o tom, v čem by si mohli porozumět lidé ze středu Evropy a ze vzdálené Číny.
JINDRA KLÍMOVÁ
Zdroj: http://www.radioservis-as.cz/archiv/2100/pribeh.htm
|
|
