|
„Štětec, papír a tuš jsou také důležité, ale důležitější je volba chvíle, kdy se kaligraf chopí štětce: měla by to být chvíle radosti, prozření, chvíle klidu, soustředění a tvořivé pohody, šťastné chvíle „te-ji", naplnění ideje, pak v každém rozmachu štětce můžeme postřehnout určitý díl radosti, vášně, chcete-li, tušové doteky pak nesou punc kaligrafické noblesy, tvarové a rytmické magie. Víme ovšem své, víme, co šťastným chvílím předcházelo. I já sleduji pouze okamžiky, kdy moje žena se šťastným, ale napjatým výrazem v tváři zvedá ruku se štětcem, na zlomek času ustrne, nadechne se, a …
Patrně jen já však vím, že poprvé tu ruku se štětcem zvedla před více jak půl stoletím."
Josef Hejzlar
|
|